Mateřství není jasná volba.

Čtyři ženské osudy, jedno velké téma a dilema, které si časem musí vyřešit téměř každá žena – mít, nebo nemít děti?

Učitelka a aktivistka Eva v provokativní eseji napíše, že pro klima by bylo ze všeho nejlepší, aby lidé přestali na zem přivádět děti. Zatímco Eva má tuto otázku vyřešenu, další dvě hrdinky románu, Sina a Mona, které si jsou velice blízké, a přece tak vzdálené, když přijde na téma mateřství, zdaleka jasno nemají. Jedna touží po troše oddychu od svých tří dětí, druhá pak po dítěti, alespoň po jednom. Poslední příběh plný bolesti je o ženě, která o dítě tragicky přišla. Otázky, které Verena Kesslerová klade, se týkají podstaty mateřství, bezmezné lásky i sebereflexe postojů k vlastnímu dítěti.

Zvukový záznam Český rozhlas.

Verena Kesslerová (1988)
Německá spisovatelka, pochází z Hamburku, v současné době žije v Lipsku, kde také vystudovala německou literaturu. Její románová prvotina Die Gespenster von Demmin (Demminští duchové, 2020) byla nominována na řadu cen a oceněna Kranichsteinovým literárním stipendiem pro mládež. Tento román, který pojednává o hromadné sebevraždě v Demminu na jaře 1945, získal velkou mediální pozornost v tisku, rozhlase a televizi. Její druhý román Eva vyšel v nakladatelství Hanser Berlin v roce 2023 a byl rovněž příznivě přijat kritikou.

Martina Hudečková (1964)
Po absolvování Pražské konzervatoře byla třináct let členkou souboru Divadla Jiřího Wolkera, poté působila v pražské Redutě nebo v divadle Skelet Pavla Trávníčka, hostovala také v Divadle bez zábradlí. Přestože ve svém herectví upřednostňuje komediální žánr, na divadelních prknech vynikla i v dramatech. Vedle divadla je její hlavní doménou dabing.

Anita Krausová (1985)
Česká divadelní, filmová a televizní herečka a rozhlasová moderátorka. Vystudovala obor alternativní a loutkové divadlo na DAMU, poté strávila dva semestry na berlínské herecké škole Ernst Busch Hochschule für Schauspielkunst. Po návratu do Čech působila v Činoherním studiu Ústí nad Labem a hostovala v Národním divadle. Působí převážně na pražských nezávislých divadelních scénách.

Veronika Lazorčáková (1988)
Vystudovala JAMU, hrála v Národním divadle moravskoslezském, Divadle v Dlouhé, nyní je členkou pražského Národního divadla, kde ztvárnila např. role Iriny v Čechovových Třech sestrách, Markéty, Heleny a Baucis v Goethově Faustovi či bakchantku v Euripídově hře Bakchantky. V roce 2017 obdržela Cenu Thálie pro herce do 33 let.

Marie Štípková (1986)
Vystudovala DAMU – obor činoherní herectví. Absolvovala v roce 2010 rolí Arkadinové v inscenaci Racek. K jejím výrazným filmovým rolím patří 8 hlav šílenství a snímek Nabarvené ptáče. Věnuje se však především divadlu. Spolupracovala například s Divadlem Minor, Novou scénou Národního divadla, Švandovým divadlem, Meetfactory nebo s uskupením Kašpárek v rohlíku.